Arquivos diarios: 02/02/2019

MONSIEUR PASCAL

.

               O orgulhoso pai levou Pascal às reunións do teólogo e matemático Marin Mersenne para que adquirisse os conhecimentos que alí eram apresentados.  E non eram poucos, xá que Mersenne foi um home do mundo, trocou correspondência com cientistas de toda Europa entre os quais se incluía o próprio Galileu Galilei, e recebeu na sua sala os melhores representantes da intelixência  parisína. Entre os convidados das suas reunións, devemos destacar a presença do grande filósofo da época, René Descartes.  Mersenne e Descartes conheceram-se no coléxio xesuíta de La Flèche e, desde entón, mantiveram unha boa amizade e partilharam inquietaçóns filosóficas.  O xovem Pascal soube aprender com estas reunións e passou rapidamente de mero espectador a partícipe activo nos debates.  Assim, com apenas 14 anos, atreveu-se a criticar o recém-publicado “Discurso do Método” de Descartes na sala de Mersenne, e embora o conteúdo dessa crítica non tenha chegado até nós, sabemos que a precocidade de Pascal surpreendeu os outros assistentes.  Quando tinha 16 anos escrebeu o seu “Tratado Sobre as Cônicas” (Traité sur les Coniques). e pouco tempo depois expôs o seu “teorema do hexagrama místico ou pascaliano”.  Em 1636, por iniciativa do cardeal Richelieu, entón primeiro-ministro de Luís XIII, A França envolveu-se na Guerra dos Trinta Anos.  Os elevados custos do conflicto fizeram que os cofres do Estado françês ficassem sériamente comprometidos, o que afectou os rentistas da câmara municipal, que deixaram de receber o dinheiro que lhes correspondía. Para tentar resolver a situaçón, em1638, os rentistas organizaram unha reunión de protesto. Entre os escolhidos para transmitir o mal-estar pela situaçón estaba o pai de Pascal, Étienne.  Quando o cardeal Richelieu recebeu a notícia das suas queixas, encarou-as como unha clara demonstraçón de antipatriotísmo e deu ordem para serem todos presos na Bastilha.  Felizmente, Étienne deu-se rapidamente conta do perigo que corría e fuxíu de París para se esconder na casa de uns amigos na rexión de Auvergne.  Ficou aí até que um curioso acontecimento protagonizado pola sua filha Jacqueline pôs fim à sua situaçón de foraxido.  Jacqueline tinha começado a destacar-se nos meios cortesáns como xovem versificadora; estas qualidades fizeram com que em 1639 fosse escolhida para o papel principal de unha peça infantil que  foi representada perante o cardeal Richelieu.  Parece que o primeiro-ministro de Luís XIII ficou encantado com a representaçón da menina e quis dar-lhe os parabéns pessoalmente pelo seu bom trabalho, momento em que Jacqueline aproveitou para lhe pedir o indulto do pai.  Richelieu, comovido pelo xesto, concedeu-lho e, uns meses depois, nomeou Étienne comissário para o imposto da Alta Normandia.  Mas Richelieu, como bom estratega que era, non dava nada de mán beixada; sabía muito bem o que estaba  a fazer, confíaba na reputaçón de Étienne e quería utilizá-la; por isso, pedíu-lhe, como pagamento pola sua liberdade e pola sua nomeaçón, que participasse na sangrenta repressón de um motim em Rouen sob as ordens do chanceler Séguier.

gonzalo  MUÑOZ  BARALLOBRE

PARA VENEZUELA

.

HÁ MUITO TEMPO…

QUANDO EU ERA RAPAZ

(DIGAMOS, HÁ CINQUENTA ANOS)

HABIA XENTE GRANDE E INXÉNUA

QUE SE ASSUSTABA COM UNHA ZARAGATA DE RUA

OU COM UNHA BRABATA DE BÊBADOS

NUM BAR. E DIZIAM:

“DEUS MEU, QUE DIRÁN OS AMERICANOS”.

PARA ALGUNS,

SER IANQUI, NAQUELA ÉPOCA,

ERA COMO SER QUASE SAGRADO:

A EMENDA PLATT, A INTERVENÇÓN

ARMADA, OS COURAÇADOS.

ENTÓN NON SE PODÍA IMAXINAR

O QUE HOXE É O PÁN QUOTIDIANO:

O RAPTO DE UM CORONEL

XINGO AO XEITO VENEZUELANO,

OU DE QUATRO AXENTES PROVOCADORES,

COMO NA BOLÍVIA FIXERON OS NOSSOS IRMÁNS;

NEM OS DEFINITIVOS BARBUDOS DA SERRA, CLARO.

HÁ CINQUENTA ANOS

NA PRIMEIRA PÁXINA DOS XORNAIS, NADA MENOS,

VINHAM AS ÚLTIMAS NOTÍCIAS DO BEISEBOL,

VINDAS DE NOVA IORQUE.

CARAMBA! O CINCINNATI GANHOU AO PITTSBOURG,

E O ST. LOUIS AO DETROIT!

(COMPRE A BOLA MARCA “REICH”, QUE É A MELHOR).

JOHN, O BOXEUR,

ERA O NOSSO MODELO DE CAMPEÓN.

PARA AS CRIANZAS, O ÓLEO DE CASTOR FLETCHER

ERA O REMÉDIO INDICADO.

EM CASOS “REBELDES”

DE ENTERITE OU INDIXESTÓN.

UM XORNAL

MUITO MODERNO TINHA

UNHA PÁXINA DIÁRIA, EM INGLÊS, PARA OS IANQUIS:

“A CUBÁN-AMERICÁN PAPER WITH THE NEWS OF THE WORLD”.

“XORNAL CUBANO-AMERICANO

COM AS NOTÍCIAS DO MUNDO”.

NON HABIA COMO ZAPATOS WALK-OVER,

E PASTILHAS DO DR. ROSS.

O ZUMO DE ANANÁS

DEIXOU DE SÊ-LO:

A FRUIT JUICE COMPANY

CHAMOULHE “HUELSENCAMP”.

VIAXÁBAMOS POLA MUNSON LINE ATÉ MOBILA,

POLA SOUTHERN PACIFIC ATÉ NOVA ORLEANS,

PELA WARD LINE ATÉ NOVA IORQUE.

HABIA NICK CARTER E BUFFALO BILL.

HABIA A LEMBRANÇA IMEDIATA GORDURENTA ESFÉRICA DE MAGOON,

GANGSTER OBESO E GOVERNADOR,

ENTRE LADRÓNS, E LADRÓNS, LADRÓN.

HABIA O AMERICÁN CLUB.

HABIA O COMPOSTO VEXETAL DE LIDIA E. PINKHAM.

HABIA O MIRAMAR GARDEN

(TÁN FÁCIL QUE É DIZER JARDÍN EM ESPANHOL).

HABIA A CUBÁN COMPANY PARA VIAXAR DE COMBOIO.

HABIA A CUBÁN TELEPHONE.

HABIA UM TREMENDO EMBAIXADOR.

E ACIMA DE TUDO, CUIDADO,

OS AMERICANOS VÊM AÍ!

(OUTRAS PESSOAS QUE NON ERAM TÁN INXÉNUAS

COSTUMAVAM DIZER:

O QUÊ?  VÊM AÍ?

MAS NÓN ESTÁN AQUÍ XÁ?)

DE TODAS AS MANEIRAS, ELES SIM ERAM GRANDES,

FORTES,

HONESTOS ATÉ MAIS NÓN PODER..

A NATA E A FLOR.

ERAM O NOSSO ESPELHO:

PARA QUE AS ELEIÇÓNS FOSSEM RÁPIDAS E SÊM DISCUSÓN;

PARA QUE AS CASAS TIVESSEM SEMPRE MUITOS ANDARES;

PARA QUE OS PRESIDENTES CUMPRISSEM COM A SUA OBRIGAÇÓN;

PARA QUE FUMÁSSEMOS CIGARROS DE TABACO VIRXÍNIA;

PARA QUE MASCÁSSEMOS CHEWING GUM;

PARA QUE OS BRANCOS NON SE MISTURASSEM COM OS PRETOS;

PARA QUE USASSEMOS CACHIMBOS EM FORMA DE PONTO DE INTERROGAÇÓN;

PARA QUE OS FUNCIONÁRIOS FOSSEM ENÉRXICOS E INFALÍVEIS;

PARA QUE NON REBENTÁSSE A REVOLUÇÓN;

PARA QUE PUDÉSSEMOS PUXAR A CORRENTE DO AUTOCLISMO COM UM PUXÓN ENÉRXICO.

MAS ACONTECEU

QUE UM DIA VIMO-NOS COMO AS CRIANÇAS QUE SE TORNAM HOMES,

E DESCOBREM QUE AQUELE TIO VENERÁBEL QUE AS SENTABA NO COLO,

ESTEVE PRESO POR FALSIFICADOR.

UM DIA SOUBEMOS O PIOR.

COMO E PORQUÊ

MATARAM LINCOLN NO SEU CAMAROTE MORTUÁRIO.

COMO E PORQUÊ

OS BANDIDOS LÁ SON DEPOIS SENADORES.

COMO E PORQUÊ

HÁ MUITOS POLÍCIAS QUE NÓN ESTÁN NA PRISÓN.

COMO E PORQUÊ

HÁ SEMPRE LÁGRIMAS NA PEDRA DOS ARRANHACÉUS.

COMO E PORQUÊ

TEXAS FOI SEPARADO E LEVADO DE UM SÓ GOLPE.

COMO E PORQUÊ

XÁ NÓN SON MEXICANOS O POMAR E A VINHA DA CALIFÓRNIA.

COMO E PORQUÊ

OS FUSILEIROS NAVAIS MATARAM A INFANTARÍA DE VERA CRUZ.

COMO E PORQUÊ

DESSALINES VIU ARREADA A SUA BANDEIRA EM TODOS OS MASTROS DE HAITI.

COMO E PORQUÊ

O NOSSO GRANDE XENERAL SANDINO FOI TRAÍDO E ASSASSINADO.

COMO E PORQUÊ

NOS ENCHERAM O AZÚCAR DE ESTERCO.

COMO E PORQUÊ

CEGAROM O SEU PRÓPRIO POVO, E LHE ARRINCAROM A LÍNGUA.

COMO E PORQUÊ

NON É FÁCIL QUE ESTE NOS VEXA E DIVULGUE A NOSSA SIMPLES VERDADE.

COMO E PORQUÊ

VIMOS DE MUITO ATRÁS, MUITO ATRÁS.

UM DIA SOUBEMOS TUDO ISTO.

A NOSSA MEMÓRIA GUARDA AS SUAS LEMBRANÇAS.

CRESCEMOS, SIMPLESMENTE.

CRESCEMOS, MAS NÓN ESQUECEMOS!

.

NICOLÁS GUILLÉN